Co dobrého nám přináší EGO ?
Pokusím se popsat mé zkušenosti. Tyto podoby ega, jsem si vyzkoušel na vlastní kůži a dokonce to mělo i jakousi posloupnost. Když jsem to nechal tak a nevěnoval jsem se dostatečně sám sobě, pomaličku a plíživě to gradovalo.
Potkával jsem se s různými nástrahami, jako každý od dětství, avšak do doby, než jsem nastoupil do ekonomického a finančního koloběhu (světa), byla to hračka a brnkačka. Školní nástrahy pro EGO jsou maximálně v podobě ješitnosti a trochu té závisti. Dětství i puberta byla super a rád na to vzpomínám. Jen rodiče asi moc ne 🙂
Jo, horší to pak bylo, když nastal zlom. Nástup na vojnu a vymývání mozků. Poslouchat, poslouchat, disciplína, disciplína, rozkazy, příkazy, nástup, pozor, pohov, akce, nástup, pozor, pohov, rozchod, spát, vstávat a znovu dokola každý den po celý rok. Málo kdo, se z toho vracel zpátky bez smíšených pocitů a myšlenky, že ani neví kdo vlastně je.
Nelam si hlavu a šup do práce, nějak bylo nějak bude, potřebuješ prachy, pak rodinu, zázemí a pak bude dobře.
Óhohó, další omyl se brzy rýsoval.
První práce, opět rozkazy, příkazy, disciplína, pravidel plné huby, plánky, výkresy, návody jak pracovat, tři směny od nevidim do nevidim, když se alespoň rýsoval dobrý kolektiv – výměny lidí, kolotoče, veletoče, přehazování směn, pak mezi pracovišti, opět rozkazy příkazy, držte huby, neposlouchejte hudbu, nestěžujte si, makejte, málo, málo, málo…. a dost.
Druhá práce obdobná jen s vyšší funkcí
Třetí trochu lepší až na blbce majitele a zase to samé
No a čtvrtá byla vrcholem všeho možného egstva, které jsem poznal 🙂
Odcházel jsem s pocitem, že teď už je možné úplně všechno a že buďto se zhroutím a skončím na psychině, a nebo se na to všechno vykašlu. Pocit úplné a celistvé zbytečnosti, který jsem dosud nezažil, který mě dotlačil k přesvědčení, že ekonomika, peníze a politika do života i k práci nepatří.
Pak nastal opět zlom a přišla zásadní otázka, co víra v boha, vesmír, energii, lásku ?
Ježíšmarjá ano, to je to, co jsem ztratil, jako kluk jsem to vnímal jako samozřejmost. Bohužel jsem to příjmal jako samozřejmost a nevšiml jsem si, když to bylo potlačováno a pomalu mizelo.
Teď kašlu na práci, věnuji se rodině, dětem a přátelům. Rád pomohu složit uhlí, nařezat dřevo, posekat zahradu, vyměnit plínky, pomoct starším s počítačem, něco vymyslet, inovovat atd.
Práce je nádherná, voňavá, užitečná a smysluplná. Proč? Protože věřím v Boha ? Ne, proto ne, protože jsem jej v sobě opět našel a už vím, jak je snadné o něj přijít.
Bohužel však úspory docházejí a pomalu se blíží to, co nechci. Znovu nastoupit do rozjetého vlaku, který se nezadržitelně řítí do propasti.
Řešením je základní příjem – http://suchanek.blog.respekt.ihned.cz/c1-51546800-zakladni-prijem-aneb-zrusit-penize-ekonomiku-a-parlament-je-silna-kava
George Carlin – mám ho rád i když mi připomíná, jaký jsem byl pitomec
http://karelcerveny.blog.idnes.cz/c/188110/Nastvani-obcane-mohou-smest-politicky-system.html