Někdy mám ovšem dojem, že někteří lidé používají jen dva zrak a sluh, větší část pak pět zrak, sluh, čich, chuť, hmat a jen málo všech sedm.
Vědci zjistili, že naše myšlenky tvoří realitu a všechny situace, které se nám dějí v realitě, se nejdříve odehrají v myšlenkách. Sami si tvoříme to, co chceme vidět, sami tvoříme realitu tím, jak přemýšlíme.
Zní to jako scifi, ale dole Vám pro názornou ukázku a lepší pochopení přikládám videa.
Navíc sám jsem si již vše dobře vyzkoušel, takže moc dobře vím, jak to funguje.
Naše myšlení je generátorem reality, ale není schopno samo vše změnit. Ke změně myšlení musí přispívat i ostatní lidé, protože jsme navzájem propojeni kolektivním nevědomím, které popsal C.G.Jung (psychologie nevědomí). Naši osobní realitu jsme schopni ovlivnit a změnit do této míry: koho potkáváme, jaké se nám dějí situace, jak kdo na nás mluví, nebo i mírné změny fyzikálních vlastností v podobě telekineze. V podstatě to znamená, že si lze udělat život, jaký chcete a to je ta nejpodstatnější myšlenka. Myšlení, myšlenky neznají slovo nejde, nebo něco nesmím. Když se odvážíte netrestat sami sebe negativním myšlením, které se Vám pak logicky promítá do reality, velmi se Vám uleví a zjistíte, že jde úplně vše. Je ovšem potřeba myslet na svůj strach a lásku, protože v tomto duchu se Vám vaše experimentování bude odehrávat.
Je tu ještě tzv. kolektivní nevědomí
Kolektivní nevědomí funguje, jako jakýsi základní projektor paradigmatu (základního okolí – např.fyzikální, chemické a biologické vlastnosti), které jsme si předávali po celá staletí a tisíciletí a sem tam po nějakém významném objevu, jsme naše myšlení poopravili a přizpůsobili novým poznatkům. Toto se pak automaticky předává i projektuje do našich potomků.
Každý nový objev, či myšlenka zůstává a předává se na nové generace. Poslední století jsme ovšem zdegenerovali a zastavili se. Proč? Naše kolektivní nevědomí přestalo být obohacováno novými a skutečnými poznatky. Zkušenosti lidí, i nové poznatky vědy se již nepředávají. Všechny jsou bržděny médii, které dokola omílají staré a ohrané pravdy, které přirozeně naše myšlení nikterak neobohacuje, ani neposouvá.
Proč je důležité pracovat i na kolektivním nevědomí, když si mohu udělat život po svém ?
Je to z důvodu komplexnosti vesmíru, naší planety a celého jsoucna bytí . Musíme si uvědomit, že si s sebou neseme celou paměť od vzniku vesmíru a za jeho vznikem nestál člověk. Více se dočtete v knize Soumrak ateizmu od Doc.Ing.Miloslava Krále, CSc.
Naše kolektivní nevědomí strádá a na nás působí tak, že podvědomě nejsme spokojení se současným stavem, někteří jsou stále nemocní, někteří nemají chuť a energii, atd. Stejně se toto pak promítá do reality na celé planetě i vesmíru. Jsme-li nespokojení a nemocní my, bude nemocná a nespokojená planeta. Ona je jen naší kolektivní projekcí reality, která reaguje a odráží stav našeho kolektivního nevědomí.
Nynější stav kolektivního nevědomí jsme přesně demonstrovali v diskuzi minulého článku – Jsme na jedné lodi a s námi i Rómové.
Naší lodí jsem měl především na mysli naši matku Zemi, kterou nikdo pádlovat nemusí, protože si vesmírem pluje sama. To jen my se stále někam ženeme a neuvědomujeme si, že právě toto způsobuje poruchy na Zemi.
Televize a ostatní média nám přinášejí pouze 0,01% informací o skutečnosti. Skutečnost je ukrytá v láskce k rodině, přírodě, vztazích s ostatními lidmi a především v přístupu k sobě samým.
Pokus s elektronem – pozorovatel(myšlenka) ovlivní chování elektronu
Vítejte v Matrixu
Tvoření reality – český dabing
Skutečnost vs. realita